Skupina hledačů Pravdy. / Group of seekers for The Truth.
 
PortálPříjemFAQCalendarSeznam uživatelůUživatelské skupinyHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Celý svět je jedna rodina

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
द्वैपायन दास
Admin
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 182
Join date : 15. 12. 11
Age : 24
Location : Praha / Prague

PříspěvekPředmět: Celý svět je jedna rodina   17.05.12 17:02

Tento nadpis může znít jako nějaká fantazie nebo příliš utopická představa, ale ve skutečnosti o tom hovoří i védské učení. Proto také nacházíme v sanskrtu rčení vasudhaiva kutumbikam, „svět je jedna rodina“. Určitě vidíme, že na světě žijí lidé, kteří pracují, aby dosáhli stejných věcí: štěstí, míru, bezpečí, zdrojů potravy, útočiště a nadějné budoucnosti. O kolik by to bylo jednodušší, kdybychom se soustředili na naše podobnosti než na odlišnosti. A s tímto, o kolik jednodušší by bylo najít nezbytnou spolupráci, která by vydláždila cestu pro globální podporu v pomoci získat každému to, co potřebuje.

Jistě, všichni jsme se narodili v určitých částech světa a můžeme mít odlišné fyzické a kulturní rysy. Můžete se narodit jako běloch v Americe, černoch v Africe nebo jako Arab, Němec, můžete se narodit v islámské rodině, v křesťanské atd. Ale rozhodli jste se, že tohle je ta situace, ve které se máte nacházet? Nebo jste se v této situaci prostě ocitli? Nebo to byla jenom náhoda, že máte rodinu, která vás naučila, jak přijímat sami sebe? Nebo jste se opravdu úmyslně rozhodli, že toto je ta identita, kterou chcete přijmout? Nebo, na druhou stranu, chtěli byste proniknout skrze tuto identitu a objevit, co se nachází za tímto dočasným a měnícím se tělem? Pravda je taková, že všichni doufáme a bojujeme, abychom našli stejné základní potřeby jako má kdokoli jiný. Takže to znamená, že jakkoli se naše těla liší, všichni toužíme po tom samém. Sdílíme spolu Zemi stejně jako bratři a sestry z jedné rodiny sdílí svůj domov.

Védské texty učí a vysvětlují, jak máme chápat toto přirovnání života lidí na Zemi k jedné rodině. Védská literatura, nejstarší duchovní a filozofické texty světa, nekáže nadřazenost jednoho náboženství nad druhým, ale přijímá nauku sanatána-dharmy, což je věčná stezka pro všechny živé bytosti, který vychází z přirozenosti duše. Tato starověká védská písma doporučují nejvyšší úroveň dharmy, kterou člověk může následovat v závislosti na tom, čeho chce daná osoba ve svém životě dosáhnout. Jinými slovy, můžeme se zabývat různými myšlenkami a filozofiemi, které nám mohou napomáhat v rozvoji. Proto Rig Véda vysvětluje: ánó bhadrah kritavó jantu višvatáh, „nechte vznešené myšlenky přijít k sobě odkudkoli.“

Předpokladem je, že všichni jsme duchovní bytosti. Nejsme tato těla, ale jen to, co je uvnitř. Naše skutečná identita není to, k jaké patříme etnické skupině nebo kultuře. Ano, můžeme následovat určitou cestu nebo náboženství, ale to se může změnit. Duše je však nadřazená všem těmto označením. A přirozeností duše je milovat a být milována. Každý o to usiluje a touží po tom, protože štěstí lze nalézt ve vztazích. Neexistuje vyšší štěstí než to, co přichází z hlubokých láskyplných vztahů. Ale pro nás, jakožto duchovní bytosti, je nejvyšší vztah ten, který je založen na oddanosti k Nejvyšší Osobnosti Božství, hlavnímu objektu lásky. To je věčná duchovní cesta neboli santána-dharma.

Pokud důkladně chápeme tuto duchovní moudrost, přirozeně cítíme úctu ke všem ostatním bez ohledu na rasu, pohlaví nebo druh. To přináší morální a mírumilovné společenské chování mezi všemi navzájem. Respekt k duchovní identitě druhých, částem Nejvyššího Pána, dále přináší nám všem přirozené štěstí. Můžeme porozumět tomu, že jsme navštívili tuto planetu jen na krátkou dobu a to je nám všem společné. Jinými slovy, mé přispění tomu, aby ses cítil dobře, hlavně duchovně, bude automaticky přínosem pro moji vlastní existenci. Tímto způsobem se společnost stále zdokonaluje.

Proto védský systém představuje způsob života, který pozvedává každého ve společnosti k vyšší úrovni vědomí. To zahrnuje vzájemnou pomoc v usměrněném životě, v jehož centru stojí Nejvyšší Osobnost Božství. Tak je možné pochopit smysl naší existence a stát se také duchovně realizovanou osobou. To dále znamená pomáhat každé individuální duši, protože tím, že pomáháme druhým, pomáháme i sami sobě. V tomto přirozeném stavu také chápeme Boha jako Nadduši, Paramátmu, který sídlí v uvnitř každého z nás. Všechno z toho je podněcováno a roste přirozenou vírou k všeprostupující Nejvyšší Osobnosti. Když je tato víra a soustředěnost na Nejvyššího Pána systematicky rozvíjena, může nás po opuštění těla dovést zpět do našeho skutečného duchovního domova, což je jeden z nejdůležitějších cílů védského životního stylu.

Tato védská premisa je jedním z důvodů proč Indie ve své zemi vždy vítala tolik různých náboženství. Indie je vlastí některých nejstarších náboženství světa. Ve védském systému zůstává prostor pro různost názorů a svobodu výběru. Základním principem je svoboda jednotlivce. Není to tak, že víra jednoho musí být vnucována druhému. Různé společnosti následující rozdílné cesty mohou žít společně v přátelství. Duchovní Pravda samotná se může projevovat různými způsoby, záleží na tom, co zrovna jednotlivec potřebuje poznat, a na způsobech, které dotyčný potřebuje k růstu právě v tomto určitém životě. Proto z důvodu odlišnosti úrovní vědomí lidí bychom neměli očekávat, že jedno určité náboženství nebo filozofie obsahuje vše poznatelné.

Problémem dnešního světa nejsou ani tak náboženské střety, ale konflikty individuálních eg lidí, kteří se ztotožňují se svou tělesnou identitou a z toho důvodu i se svým náboženstvím. Lidská mysl tíhne k lpění na lidech, kteří jsou si podobní, a prohlašování nadřazenosti nad těmi, kteří jsou odlišní. To vede k různým větvím náboženství, kast, etnických skupin nebo ras. Tím se zbytečným kritizováním a zraňováním druhých bráníme před vlastní slabostí, pocitem méněcennosti nebo nejistoty jenom proto, abychom si udrželi pocit nadřazenosti. Nicméně, dnes se tak často děje pod rouškou samolibého hájení vlastního náboženství, jenže to ignoruje opravdovou lásku, soucit a toleranci, které většina náboženství představuje nebo učí. A rozhodně to ignoruje opravdovou lásku, vzájemný respekt a spolupráci, které hledáme a na kterých závisí přežití nás i planety. Proč místo bojování za své náboženství, nebo dokonce svého položení života za něj, nejdeme raději ušlechtilou cestou ochotného následování? To by urovnalo mnoho našich odlišností a světových problémů. Musíme se rozhodnout, zda chceme žít společně nebo spíše jeden s druhým bojovat. Odpověď by měla být zřejmá.

To popisuje Atharva Véda: „Jsme ptáci ze stejného hnízda. Nosíme různé kůže, mluvíme různými jazyky, věříme v různá náboženství a patříme k různým kulturám – ale sdílíme stejný domov, naši Zemi. Narodili jsme se na stejné planetě, žijeme pod stejným nebem, díváme se na stejné hvězdy, dýcháme stejný vzduch, a tak se musíme učit dosahovat společného šťastného pokroku, anebo společně bídně zhyneme. Lidé mohou žít individuálně, ale přežijí jen kolektivně.“
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://quality-of-goodness.my-goo.com
 
Celý svět je jedna rodina
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
KVALITA DOBRA / QUALITY OF GOODNESS :: Věrouka / Doctrine :: Různá náboženství a filosofie / Various religions and philosophies-
Přejdi na: