Skupina hledačů Pravdy. / Group of seekers for The Truth.
 
PortálPříjemFAQCalendarSeznam uživatelůUživatelské skupinyHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Bůh, papež, autorita církve

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
द्वैपायन दास
Admin
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 182
Join date : 15. 12. 11
Age : 24
Location : Praha / Prague

PříspěvekPředmět: Bůh, papež, autorita církve   25.05.12 5:15

David Forman 3.C
Druhá slohová práce - Domácí
Bůh, papež, autorita církve
Slovanské slovo Bůh je odvozeno od sanskrtského slova Bhag-avan znamenající Svrchovaný vlastník, které naznačuje, že Bůh vlastní v neomezené míře všechny vlastnosti, které dělají bytost přitažlivou - krásu, moc, slávu, moudrost, odříkání a bohatství, které si koneckonců i v češtině zachovává etymologický původ právě v tomto nazírání na Nejvyšší Božskou Osobnost ve slovanských krajích.
Staří Slovani používali k popisu Boha a našeho vztahu k Němu následujícího příkladu: Bůh je jako velký oheň a my jako malé jiskry, které z něj vylétají, ačkoliv jsou kvalitativně s ohněm totožné, kvantitativně se liší a mohou být zakryty kouřem, zatímco samotný velký oheň, který odletem jisker není sám umenšen, nemůže být nikdy celý zakryt kouřem, který je jeho vlastním projevem, závislým na ohni a On jeho Pánem.

Jelikož jsme kvalitativně s Bohem totožní, také projevujeme určitý stupeň výše nadepsaných vlastností, ale ve velice malé míře. Nicméně člověk, který to myslí s duchovním životem upřímně začne po čase díky velice očistnému procesu jógy (či slovanského jha = spojení) či v kontextu římské terminologie pomocí religere (re + ligere = znovu + spojovat) vykazovat tyto vlastnosti ve vyšší míře úměrně s tím, jak rozvíjí své vědomí a realizuje sám sebe ve vztahu k Nejvyššímu.
Žel součastný a minulí papežové, kteří usedali na Petrův stolec, jež je jakousi autoritou pro mnohé lidi hlásící se ke katolickému vyznání tyto kvality nevykazovali, ale naopak svým příkladem spíše odrazovali mnohé lidi, kterýmžto se to stalo důvodem na katolickou církev nahlížet minimálně s jistým despektem.

Jako příklad si vezmeme známého nepálského piráta Baltarasa Cossa, který se stal papežem Janem XXIII. a papežský stolec používal jako základnu pro svou bandu loupežníků, bojoval s Neapolským králem, okrádal, zabíjel pokojné obyvatelstvo atd. . Nakonec sice na Kostnickém koncilu abdikoval, nicméně i poté si zachoval významnou funkci kardinála.

Druhý problém papežského úřadu tkví v absenci přímé učednické posloupnosti. Již v dávných dobách se známé věrohodné náboženské kulty vyznačovaly učednickou posloupností. Učednická posloupnost znamená, že se poznání předává v nepřerušené linii z duchovního mistra k žákovy, skrze něj k jeho vlastnímu žákovy a tak dále. Je to jeden z principů, který pomáhá zachovávat duchovní vědu čistou bez nežádoucích příměsí či výpustek. Ježíš měl vlastní učedníky, Ti měli zase své žáky atd., ale časem se přímá posloupnost vytratila, zůstala jen posloupnost zasvěcovací, okolo které ale také koluje mnoho nejasností. Noví papežové byli často z řad těch, kteří se s křesťanským učením seznámili přes znalost Bible a nebyli přímo napojeni na Ježíše posloupností, která by jim dodala potřebnou autoritu. Samotné odkazování se na Bibli - Písmo ale nestačí, je jen jedním ze třech principů, které od dávných dob zaručovali pravost učení duchovních mistrů pro upřímné hledače na cestě seberealizace.

Tyto principy jsou učednická posloupnost, odkazování se na Písmo a život světce v souladu s Písmy, spojený s kultivací božských vlastností. Jednou z těchto vlastností je v křesťanské tradici nevlastnění přílišného majetku, neboť se říká, že je snadnější pro velblouda projít uchem jehly, než pro bohatého člověka do království Božího. Žel již známý svatý František z Assisi byl zdrcen, když viděl, jak bohatství a moc zkazilo tehdejší katolickou elitu, která se vyžívala v noblesních oblecích, špercích, služebnictvu a bujarých hostinách.

To jsou tedy další důvody, proč lidé pohlíželi na papežský stolec stále s větším despektem a které také přispěli k vytvoření mnoha heretických proudů v křesťanství, jež se snažili očistit pověst křesťanství jako takového a jednou provždy skoncovat s neupřímností a falší.
Žel na špatných základech dobrou stavbu nepostavíš. Křesťanství, které učil Ježíš bylo relativně čisté náboženství, sic poplatné své době, okolnostem a mentalitě obyvatelstva, kterému bylo kázáno, ale přesto poměrně čisté. To věděli díky své mystické vizi i tři mystici z Indie, kteří přijeli po hedvábné stezce čerstvě narozené výjimečné dítě navštívit a dát mu svá požehnání.

To se ale o pozdějším nakládání s Biblí říci nedá. Bible jako všechna stará písma byla psána ve verších a pevně daných úvarech a je tedy mnohdy jasně vidět, kde něco chybí či přebývá. Někdy to sice vidět není, neboť chybí rovnou celá část, ale chytrý člověk si dokáže domyslet, že tam opravdu něco schází.

Pro příklad uveďme Ježíšova ztracená léta. Co dělal Ježíš Kristus ve věku mezi dvanácti až třiceti lety? Víme o jeho zázračném narození. Bible také vypravuje známý příběh z chrámu v jeho dvanácti letech (Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, Lukáš 2, 41-52). Potom se k němu vracíme až ve třiceti letech, když je křtěn v řece Jordánu. V plné úctě k jeho následujícím zázračným skutkům - zbývá nám osmnáct let bez jakýchkoliv záznamů. Nedůležité? Naopak! Připouštíme-li, že Ježíš Kristus změnil tvář země během tří let - což skutečně udělal - potom se osmnáct záhadných let stává velice důležitými. V životě osoby, která je mnohými považována za inkarnaci Boha - nebo jinými alespoň za velkého světce - má velkou hodnotu každý okamžik. Každé gesto je poučné. Dnešní Bible ale o těchto osmnácti letech mlčí. V této době totiž Ježíš cestoval po hedvábné stezce do Indie a zpátky. Potvrzuje to i Bhavišya purána (19:22-33), kde je vyprávěn příběh o tom, jak král Salivahara potkal světlého muže v bílých šatech, který se mu představil jako Íša putra - Boží Syn (mimochodem arabské jméno pro Ježíše je Issa) a jako Masiha - Mesiáš a řekl, že bude kázat v zemi na východě mléčchům(méně civilizovaným lidem nehlásícím se k védské kultuře, pojídačům masa atd.) . Koneckonců mnoho praktik, na které si křesťanství nárokuje patent bylo převzato právě z Indie, ať už se to týká křtu či mytí nohou a podobně.

Ale vraťme se k Bible. Bible byla soustavně upravována, aby co nejlépe vyhovovala potřebám tehdejšího vedení. A když už nebyla upravována, tak byla různě desinterpretována a špatně překládána. Například je celkem známé, že víno, které Ježíš pil nebylo vínem alkoholickým nýbrž nekvašenou vinnou šťávou (neboť kvašený nápoj se tehdy v této oblasti podle archeologického a literárního výzkumu nevyráběl), nicméně to by se nehodilo pro bujaré hostiny císaře Konstantina a proto to bylo jako mnoho dalších věcí misinterpretováno v zájmu "vyššího dobra", které ale nakonec dovedlo křesťanskou obec k nedobré budoucnosti. O evangeliu Esejským, které přikazuje vegetariánství či o spisech raně křesťanského teologa Origena, které uznávají a vyučují reinkarnaci, a jež byly spáleny spolu s celými vesnicemi mírumilovných následovníků Ježíše Krista se snad raději ani zmiňovat nebudu...

Mnoho lidí se snaží najít nějaké řešení a naši západní spiritualitu obnovit do její původní podoby, ale to je bohužel nemožné, ať se snažíme sebevíce, tak na špatných základech dobrou stavbu nepostavíme... Potřebujeme změnit sami sebe, odstranit své předsudky a oslabit své ego, jedině poté můžeme nazřít Boží Pravdu a vybudovat společnost lidí, ne společnost zvířat, která nyní západnímu světu vládne...
Však čím se člověk od zvířat liší? Zvířata také spí, jí, brání se a páří se... Lidská bytost je však určená k vyššímu cíli, než si jen zajišťovat potěšení smyslů, jako to dělají zvířata. Zajišťovat si co nejchutnější jídlo, nejlepší místo k odpočinku, kvalitní sexualitu a domnělé bezpečí a ochranu, která nás stejně neuchrání proti nemoci, stáří a smrti, proti problémům, s nimiž se má lidská společnost konfrontovat a ne od nich utíkat. Neboť lidé mají vyšší inteligenci než zvířata, mohou si klást otázky typu: "Kdo skutečně jsem?", "Kam směřuji?", "Co je smyslem života?", "Co je to skutečná láska?", "Co se mnou bude po smrti?", "Kdo je to Bůh?", "Proč trpíme?" atd. ...

To je známkou skutečného lidského života. Lidé se nemusí bát toho, že se místo snídaně stanou něčí snídaní. Mají v přírodě výlučné místo. Stojí nad zvířaty, na vrcholu evolučního stromu. Proč vysoký státní pohlavár dostává vyšší plat než obyčejný úředník? No, přeci proto, že jeho práce má být důležitější a zodpovědnější. Stejně tak lidské tělo není určeno k užívání si smyslů, to lze i v těle zvířat a mnohdy mnohem dokonaleji, neboť zvířata mají dokonalejší smysly a mohou zažívat mnoho různorodého požitku v různých životních podmínkách.
Ekonomické potřeby zvířat nejsou méně důležité, než Ty lidské. Jediné, čím se člověk od nižších živočišných druhů liší je jeho intelekt. Zvířata a dokonce i rostliny vykazují jistý druh inteligence, například to, že rostlina obroste překážku, nebo to, že se myš naučí vyhýbat jedům je jistě projevem inteligence, ale lidé mají inteligenci natolik vyspělou, že mohou rozvíjet skutečné náboženství, což je příznakem lidské společnosti, lidé bez vztahu k náboženství jsou jako zvířata.

Jedinou pravou náboženskou autoritou je sám Nejvyšší Pán a světci, kteří žijí podle jeho učení. Lidé, kteří jsou závislí na smyslovém požitku a nejsou pokorní, bezúhonní a upřímní nemohou být posli Božího majestátu, i když mohou majestátně vypadat.

Nebuďme zvířaty, nesnažme se změnit naši zkaženou katolickou církev, změňme sami sebe, uvědomme si, jakým požehnáním je toto lidské tělo a využijme jeho možností na maximum, neoddávejme se smyslovému požitku, ale zaměřme svůj intelekt a svou vůli k Nejvyššímu, a pokud budeme upřímní a pokorní, tak se nám Pravda sama vyjeví a my pochopíme, co měl Ježíš na mysli, když říkal: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.

Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro Boha, nalezne jej. Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?"
Amen tat sat.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://quality-of-goodness.my-goo.com
 
Bůh, papež, autorita církve
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
KVALITA DOBRA / QUALITY OF GOODNESS :: Databáze / Database :: Přednášky (textové) / Lectures (text)-
Přejdi na: