Skupina hledačů Pravdy. / Group of seekers for The Truth.
 
PortálPříjemFAQCalendarSeznam uživatelůUživatelské skupinyHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 1. ze 4 zásad: VEGETARIÁNSTVÍ

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
द्वैपायन दास
Admin
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 182
Join date : 15. 12. 11
Age : 24
Location : Praha / Prague

PříspěvekPředmět: 1. ze 4 zásad: VEGETARIÁNSTVÍ   10.03.12 22:11

Co je to vegetariánství
Vegetariánství (původem z lat. vegetus [čilý, hbitý, živý]) je obecné označení pro způsob stravování lidí, kteří ze svého jídelníčku vynechávají nějakým způsobem určité živočišné produkty (maso, sádlo, želatina atd. ), existuje mnoho typů vegetariánství, například:

Semivegetariáni
- Označení lidí, kteří se vyhýbají například konzumaci červeného masa, tedy zejména hovězího a vepřového, ale kuřecí maso ryby či mořské plody tolerují.
Laktoovovegetariáni
- Označení lidí, kteří nepřijímají žádné druhy masa a výrobky, při jejichž výrobě došlo k usmrcení zvířete (např. sádlo a želatina), nicméně konzumují vejce a mléčné výrobky.
Laktovegetariáni
- Na rozdíl od laktoovovegetariánů nepřijímají ani vejce, ale mléko a výrobky z něj si dají rádi.
Vegani
- Nepřijímají mléko, někteří dokonce nejedí ani med.
Frutariáni
- Živí se výhradně ovocem, ořechy, semeny a některými druhy zeleniny.

Z toho laktovegetariánství je podle Véd doporučenou formou stravování pro většinu obyvatelstva a jedním ze čtyř regulativních principů, který by měl člověk, který chce udělat pokrok v duchovním životě dodržovat. Pro lidi, kteří nedokáží přestat s jedením masa Védy doporučují jisté rituály k zabití například kozy a jiných nižších zvířat, zabíjení krav je však zcela zakázáno a jedná se o těžký karmický přečin.


Důvody k vegetariánství:
Etické
Etické důvody jsou mnohdy to první, co nás vede k zamyšlení nad tím, jestli jíst maso. Cit mnoha lidem říká, že by neměli zabíjet zvířátka a to ani nepřímo kupováním výrobků živočišného původu. To, že nám je líto trpících zvířat, berme jako základní vodítko a ne jako slabost, kterou je třeba překonat. Zvířata totiž cítí bolest podobně jako lidé!

Troufám si říci, že žití zvířat v chovech je podobné či dokonce horší, jako v německých koncentračních táborech 2. světové války. V těchto "koncentrácích" je zvíře jenom stroj na výrobu mléka, vajec atp., který je nakonec vyčerpaný brutálně zavražděn. Zvířata žijí, pamatují si, cítí, bojí se atd. .

Více o skutečných poměrech na jatkách, které si mnoho lidí mylně idealizuje například zde:






Další věcí k zamyšlení je třebas to, proč lidé některá zvířata milují, například psy a představa psů na talíři by jim přišla odporná, ale jiná zvířata s klidem konzumují? Kde je hranice a kdo ji určil?


Ekonomické:
Někteří odborníci na výživu, životní prostředí a politiku uvádějí, že kdyby USA nakrmily obilím, které používají na výkrm dobytka chudé a hladovějící lidi na celém světě, odstranilo by to hladovění a jeho hrozivé důsledky. Harvardský odborník na výživu Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo tolik obilí, kolik by nasytilo 60 000 000 lidí.
V přepočtu na půdu, vodu a práci je maso nejdražší a nejméně efektivní potravinou. Pouhých 10% bílkovin, které skrmí dobytek, se vrátí v mase, které tato zvířata poskytují. Navíc jsou zabrány stovky a tisíce hektarů orné půdy pro pěstování krmiva pro dobytek. Jeden hektar půdy využitý pro vykrmení vola poskytne jen přibližně 1,4kg bílkovin. Stejný hektar osetý sójou vyprodukuje více než 21kg bílkovin. Zkráceně řečeno, výkrm dobytka na porážku je ohromné plýtvání světových zdrojů.

"Pro vypěstování 1kg pšenice je potřeba jen 60l vody, zatímco produkce 1kg masa vyžaduje něco mezi 2500l až 6000l vody."

"Údaje sestavené americkým ministerstvem zemědělství ukazují, že půda potřebná na výkrm jednoho průměrného zvířete může uživit pět průměrných rodin lidí."

"Potrava složená z obilí, zeleniny a luštěnin uživí 20krát více lidí než masitá potrava. Za současného stavu je polovina sklizených ploch určena pro výkrm zvířat."

Zkrátka výroba masa je ekonomicky značně ztrátová, vlastně jde o to, že se prosévají bílkoviny přes tělo někoho jiného, který se musí pohybovat a neustále jakožto savec vydávat energii na udržování tělesné teploty, přičemž by se dané bílkoviny daly použít přímo pro naši obživu.

V současnosti nejsou zvířata většinou lovena, ale vyloženě chována, vemte si ten rozdíl, lov je dá se říci "efektivní", ale průmyslový chov dobytka s přístroji a na pastvách, kterýchžto byť jen část by se dala s danými technickými vymoženostmi využít na pěstování plodin, které by nasytily ve výsledku více lidí je značně neefektivní. O chovech, kde jsou krávy krmeny uměle kukuřicí ani nemluvě. Ve skutečnosti 90% sklizené kukuřice je použito na výkrm dobytka.

Zdraví:
Pojídání hovězího či jakéhokoliv jiného masa, důvod porážení zvířat, škodí lidskému zdraví...
Pokud člověk, který má mnohem delší tračník tlustého střeva než masožravá zvířata, konzumuje maso:
1. Ve střevní mikroflóře tlustého střeva jsou kvasné bakterie nahrazovány hnilobnými a zdraví škodlivé jedy se vstřebávají do krevního oběhu se zhoubnými následky.
2. Jedovaté látky ze zvířecího masa zbavují metabolismus uhlovodíků a mohou způsobit cukrovku.
3. Nevýživné složky mají sklon dráždit zažívací ústrojí a tak způsobují rakovinu.
4. Organismus musí odstraňovat nežádoucí sloučeniny z krve a takto vynaložená energie chybí jiným tělesným funkcím, včetně myšlení. Jedy ať sebemírnější, postihují všechny smysly a pokud jsou vylučovací orgány přetížené a nedokáží jich tělo zbavit, setrvávají v těle velmi dlouho.
5. Přenášejí se cizopasníci. Všichni masožraví živočichové včetně ptáků hostí typické druhy parazitů, kteří často způsobují jejich smrt. O některých z nich je známo, že se přizpůsobují lidským žaludkům.
6. Vyšší konzumace masa obvykle vede k nadměrnému množství proteinů v organismu. Minimální denní množství, které odborníci na výživu odhadují na 10g až 80g, lze snadno získat z potravin rostlinného původu a mléčných výrobků. Protein je ve značném množství přítomen v mléce, sýru, jogurtu, celozrnné pšenici, kukuřici, mnoha druzích ořechů, luskovin a zeleniny. Nadbytek proteinů, zvláště těch, které jsou výsledkem konzumace masa, má na svědomí onemocnění jater, vysoký krevní tlak a kornatění tepen.
7. Mezi škodlivé látky v mase patří:
- jedovaté zplodiny z krve, bakterie, hnis, očkovací látky a léčiva
- jedovaté látky vylučované pod vlivem strachu při porážce
- bakterie hnilobného rozkladu, který začíná ihned po smrti zvířete
Vaření je často všechny nezničí, protože maso je výborný tepelný izolant, a ty které byly zabity, po sobě zanechávají své jedovaté zbytky...

Člověk je ve skutečnosti býložravec
ZDE je srovnání člověka s všežravci a býložravci.
Jasně z něho plyne, že člověk přirozený býložravec, který se sice v případě nouze může živit i masem, není to však optimální typ potravy pro jeho organismus. Člověk ani nemá typické instinkty dravce. K masité stravě ho donutil nedostatek jiných zdrojů potravy způsobený klimatickými změnami a následná pohodlnost, zvyk a tradice.

Pokud tomu stále nevěříte proveďte jednoduchý pokus, vemte malé dítě a dejme mu dvě věci: Králíčka a broskev. Pokud sní králíčka a bude si hrát s broskví, tak před vámi osobně klidně sním tři šťavnaté stejky, ale uznejte, že to pravděpodobně dopadne jinak, že... Very Happy



Ekologické
Masný průmysl se podílí na devastaci krajiny a chovná zvířata vytlačují původní přirozený ekosystém.

Psychologickofilosofické
Pohled na danou problematiku a důvodu k nejedení masa se mohou lišit. Například Einstein říkal, že vegetariánství by mělo čistě fyzikálně pozitivní účinek na lidské smýšlení. Od schvalování vraždy zvířat není daleko k vraždě lidí. Zlo přirozeně plodí zlo. Konzumace masa má negativní vliv na vědomí a povahu člověka. Mezi známé vegetariány patřila i velká část známých antických filosofů, třebas Platón.

Postoje světových náboženství
Islám
Nauka proroka Mohameda učí a nabádá k šetrnému zacházení se zvířaty. Za velký hřích je považována zbytečné porážka, surové zacházení se zvířaty či svévolné zabití. Potvrzuje to i tento příběh:
Společníci proroka Mohammeda vzpomínali na příhodu, v které jednoho dne obdivovali ženu, která se modlila, postila a dodržovala všechny náboženské úkony. Pomysleli si jaká velká odměna ji za to očekává. Prorok Mohammed jim však k jejich překvapení řekl, že půjde do pekla. Jeho společníci se zaraženě optali na důvod. Prorok jim odvětil, že tato žena půjde do pekla, protože uvěznila kočku, nedala jí jíst a nechala ji zemřít.

Prorok Mohamed se živil vegetariánsky, stejně tak jako v té době nomádští beduíni, přesto v islámu je zakázaná pouze konzumace vepřového masa a vegetariánskou stravu v této tradici upřednostňují pouze súfisté, což je mystický směr islámu.

Stejně jako v židovské tradici je i v islámu dodržován rituální postup usmrcení zvířete zvaný halal. (v židovské tradici košér).

Způsob zabití podle tohoto předpisu, spočívá v tom, že je jedním tahem nože podříznuto hrdlo, čímž zvíře zemře na následky vykrvácení. Ačkoli tento starověký rituál měl jistě svá opodstatnění a šlo zřejmě v tu dobu o nejhumánnější zabití zvířete, pak v prostředí „moderních“ jatek stává tento způsob zbavení života jedním z nejútrpnějším. Zvíře je zavěšeno za zadní nohu v plném vědomí, což trvá až 5 minut, často zde dohází díky obrovské hmotnosti zvířete, k vykloubení či zlomení končetiny. Po podříznutí, které musí být dle náboženské tradice jedním tahem, trvá ztráta vědomí zvířete až jednu minutu. Součásti tohoto předpisu je i to, že zvíře musí být při vědomí. Dříve se tak zabraňovalo porážení nemocných kusů. Dnes tento rituální způsob porážky vyvolává přinejmenším otázku, zda nejde o zbytečné týrání. V mnoha zemích, např. Švédska a Švýcarska, je tato porážka nezákonná.

Další zajímavostí je, že v Koránu není nikde psáno, že se má maso jíst, je tam jen řečeno, že lidé, kteří se bez jedení masa nedokáží obejít, tak mohou obětovat jedno větší zvíře (ovci, kozu, velblouda atd. - kráva ve výčtu uváděna není a prasata jsou zakázána, protože jsou považována za nečistá), místo aby byly nuceni zabít mnoho menších, musí to být v blízkosti mešity a následně maso rozděleno na několik sedum částí, z toho šest rozdáno chudým a jedna ponechána pro dotyčného. Toto má pomoci lidem, kteří nedokáží kontrovat své smysly postupně se očistit a časem přejít stravu vegetariánskou, neboť kdo chce skutečně milovat Boha, se musí stát vegetariánem...

Alláh tedy schvaluje obětování zvířat, ale nikoliv otevírání jatek, kde je brutálně zabíjeno tisíce nevinných zvířat jen, aby si lidé pochutnali.

Zajímavé je také, že na posvátných místech jako je Mecca a při poutních cestách je konzumace masa přísně zakázána.

To, že je toto pravidla často nedodržováno nebo obcházeno, je věc jiná...

Judaismus
V Thóře, v první knize Mojžíšově se dočteme, že Bůh po stvoření země řekl:
"Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“
Z toho zjevně vyplývá, že lidé původně nejedli maso.

Po potopě světa Bůh promlouvá o stravě člověka:
Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. Jen maso oživené krví nesmíte jíst.

Jeden z výkladů tohoto textu je ten, že Bůh pro lidskou slabost tímto povoluje požívání masa, další z výkladů upozorňuje, že prakticky nelze krev od masa oddělit úplně. Také je možné, že živočichy bez krve bylo myšleno mořské plody, hmyz a další nízké druhy živočichů.
Zajímavých výkladů zde podati ještě mnohem více, ale bylo by to pouhé spekulování (například je možné, že se masem bez krve myslí maso mršiny, neboť tu už krev neoživuje atd. atd. ).

Jak jsem již zmiňoval, v židovství se provádí stejná rituální porážka zvířat jako v islámu, a také je zákaz požívání „nečistých zvířat“ (vepř) a mnoho dalších předpisů. Ve starém zákoně nalezneme příkazy k šetrnému a ohleduplnému zacházení se zvířaty. Například v již citovaném proroku Izajášovi čteme: Blaze vám, kteří budete osévat zemi všude zavlažovanou a necháte volně běhat býka a osla, nebo v knize Kazatel: Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty. Také kodex židovského práva vyjadřuje: Podle práva tóry je zakázáno působit bolest jakémukoliv živému tvorovi.

I když judaismus hlásá soucit se zvířaty, větsina židovských farem vzniká proto, aby produkovala potraviny-masné produkty, a to i za krutých podmínek, kdy zvířata jsou nucena žít na malém prostoru, kde nemohou uspokojit své základní instinktivní potřeby. Judaismus zdůrazňuje, že musíme sdílet náš chléb s lidmi, kteří hladoví, ale přitom více než 70 % obilí vypěstovaného v USA je určeno zvířatům určených na porážku, a to přitom 15-20 miliónů lidí každoročně po celém světě zemře v důsledku hladu a příčin s ním spojených.

Judaismus má poměrně přesná nařízení ohledně zacházení se zvířaty. Bible jasně říká: „Spravedlivý člověk má úctu k životům svých zvířat.“ V knize Exodus Bůh trvá na tom, že „ Pokud uvidíš jeho osla, který se prohýbá pod těžkým břemenem, nesmíš ho jen tak minout; musíš mu pomoci a ulevit mu.“ Ve Sbírce židovských zákonů stojí: „Je zakázáno, podle zákonů Tóry, způsobovat bolest jakékoli živé bytosti. Naopak, je naší povinností mírnit bolest jakékoli bytosti, dokonce i když tato patří nežidovi.“

Talmud (= soupis rabínských diskusí) vysvětluje, že povinnost nevystavovat žádné zvíře bolesti či nebezpečí je součástí rabínských nařízení týkající se šábesu. Talmud dále trvá na tom, aby „se člověk najedl a napil až poté, co nakrmí a napojí svá zvířata.“ Např. Sulchan Aruch říká, že to, aby naše zvířata netrpěla hladem, zatímco my jíme, je zcela zásadní, a že osoba podle zákona může dokonce přerušit výkon rabínských přikázání proto, aby se ujistila, že tomu tak skutečně je.

Je velice zajímavé ,že v současné době je Izrael druhá země za Indií, s největším počtem vegetariánů s etických důvodů. Mnoho z nich se stává vegetariány na základě zmiňované biblické ochrany zvířat, ke které jako protipól vyčnívá košer příprava masa. Právě židé, většinou z řad těch kteří zažili hrůzy holocaustu, buď přímo nebo v rodinách, byli a jsou jedni z hlavních představitelů hnutí za práva zvířat. Za mnohé jmenujme Henryho Spiru, Alberta Kaplana nebo Isaaca Singera.

Křesťanství
Pro křesťanství samozřejmě platí ten samý základ postoje k vegetariánství jako u židovství, nicméně přineslo zjevný posun od židovských přísných zákonů, tedy i opuštění přípravy košer jídla, ale i povolení konzumovat do té doby nečistá zvířata. To vše na základě Ježíšových slov z Marka 7,15 : Člověka neznesvěcuje nic, co do něj vchází zvenčí a dále pak na svědectví apoštolů, především Pavla, jenž řekl: Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo o sobě; leda pro toho je něco nečisté, kdo to za nečisté pokládá.

Z těchto i dalších textů lze usuzovat, že Kristus chtěl poukázat na druhotnou důležitost veškerých předpisů a stavěl nad ně všeobsahující zákon lásky, to také potvrzují jeho slova z Matouše 9:13 Milosrdenství chci, a ne oběť.

Tedy křesťanská zvěst přesunuje otázku stravování člověka, přímo na něj samotného. Křesťané již nemají slepě vykonávat nějaké nařízením nýbrž sami poznávat co je dobré a špatné. Všechno zkoumejte, dobré podržte, je psáno v dopise Tesalonickým.

Nikde v originální Bibli není psáno, že by Ježíš maso jedl.

Také prvokřesťanské skupiny dodržovaly vegetariánskou stravu, jak dosvědčují prameny z té doby. Apoštolský Otec Papias napsal: Nepřirozené pojídání masa je stejně znečišťující jako pohanské uctívání ďáblů s jeho oběťmi a nečistými hodokvasy. Člověk, který se jich zúčastní, při nich jí bok po boku s ďábly.
Dále pak Klemens Prudentius, skladatel hymnů, : "...neznečišťujte si ruce a srdce porážením nevinných krav a ovcí... Je mnohem lepší být šťastným než mít v sobě ďábla, neboť štěstí lze nalézt pouze v ctnosti."

Má se za to, že jedení masa se mezi křesťany začalo objevovat až po 4 století spolu s konverzí císaře Konstantina když se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím římské říše. Dále se pak bezmasá strava udržovala ve formě půstů, od nichž se však víceméně upustilo. Bezmasé stravování tak dodržují pouze některé mnišské řády jako benediktini, kartuziáni či trapisté.

V etapě dějin však najdeme mnoho velmi inspirativních osobností prosazujících vegetariánskou stravu. Snad nejznámější byl sv. František z Assisi, který měl velice rád veškerá zvířata, dokonce jim i kázal a nazýval je svými bratry, zmiňme Mistra Eckharta, Matku Terezu, sv. Jeronýma, nebo evangelického teologa, hudebníka, nositele Nobelovy ceny míru Alberta Schweitzera který řekl:
Jestliže je kdekoliv nějaké zvíře přinuceno sloužit člověku, všechno utrpení, kterému je vystaveno, je věcí každého z nás. Nikdo nesmí v rámci svých možností dopustit bolest a utrpení, za které nenese zdánlivě žádnou odpovědnost. Nikdo se nesmí uspokojit myšlenkou, že se ho to netýká.

V dnešní době doporučuje svým členům vegetariánskou stravu církev adventistů sedmého dne a zdá se, že se postupně začíná v křesťanství formovat nový vztah k přírodě a zvířatům, právě na základě odpovědnému přístupu k božímu stvoření, napříč všemi křesťanskými konfesemi. V roce 1988 papež Jan Pavel II. v encyklice O sociální otázkách píše: „Vláda, kterou Stvořitel dal člověku jako Božímu obrazu, není absolutní, ani se nedá mluvit o svobodě k „užívání nebo zneužívání“ nebo o libovolném nakládání s věcmi tak, jak nám to nejlépe vyhovuje, ve vztahu k viditelné přírodě jsme podrobeni nejen biologickým, ale i mravním zákonům, které nelze beztrestně přestupovat. „

Teolog Thomas Berry vystihuje tento rostoucí trend mezi křesťany takto: „Vegetariánství je způsob života, ke kterému bychom měli směřovat všichni kvůli vlastnímu ekonomickému přežití, kvůli fyzické pohodě a zdraví a kvůli ochraně duchovních hodnot.“

Buddhismus
Buddhistická filosofie obsahuje jako jeden ze svých nejzákladnějších principů neubližování živým bytostem. Podobně jako ve Védách tak v buddhovské podstatě jsou všechny bytosti sjednocené, vše je vnímáno jako jeden celek. Buddhismus učí, že veškeré bytosti se znovu a znovu přerozují a neexistuje bytost jenž by nebyla spřízněna s námi, i když se právě nachází třeba ve zvířecím stavu. Z tohoto plyne typicky buddhistický názor že každý život je posvátný.

Buddha byl sám vegetariánem a vedl k tomu i své žáky. Potvrzují to i jeho slova v několika majánových sútrách. Například v Lankávatára sútře se můžeme dočíst:
Z lásky k čistotě by se měl bódhisattva zdržet jedení masa z těla, které se zrodilo ze semene, krve. Z obavy před ohrožením živých bytostí by se měl bódhisattva praktikující dosažení soucitu, zdržet jedení masa. Není pravda, že maso je správnou potravou, která je dovolena v případě, že jsme sami zvíře nezabili nebo nenařídili jiným je zabít nebo nebylo určeno pro nás, mohou se v budoucnu objevit lidé, kteří se budou svou chuť na maso snažit obhájit různými důvody,
nebo v Šůrangama sútře:
Příčina, proč praktikujeme dhjánu a usilujeme o dosažení samádhi, je ta, že chceme uniknout utrpení, jež přináší život. Jestliže se snažíme uniknout utrpení, proč je způsobovat jiným?

Můžete se setkat s názorem, že Buddha zemřel požitím otráveného vepřového, které mu nabídl jeden z jeho žáků. Podle všech indicií, jde zde o chybný překlad pálijského textu, mělo se spíše jednat o jedovaté houby. Také by to absolutně nekorespondovalo s buddhovými slovy a byl by paradox, kdyby mu maso podal jeho žák.

Jak se buddhismus postupně rozšiřoval, rozšiřovalo se s ním i ruku v ruce vegetariánství. Naprostou samozřejmostí bylo nepoužívaní masa v kuchyních klášterů a chrámů, mnozí laici v tomto mnichy napodobovali . V Japonsku, kde byl do 19. století buddhismus živou naukou, bylo jedení masa tabu. Rovněž mniši v Číně, Barmě i někteří v Tibetu maso nejedli. Přímo v Indii proniklo učení o neubližování živým bytostem hluboko do vědomí obyvatel, tedy i díky hinduismu. Maso se nejedlo vůbec, nebo pouze omezeně. Zprávu o tom máme z pera čínského poutníka Fa-chsiema, který v 5. století n. l. o Indech napsal: “Obyvatelé jsou početní a šťastní, v celé zemi nezabíjejí žádné živé bytosti, nechovají prasata ani drůbež, na trzích nejsou řeznické krámy.“
Přesto, co se týká zákazu jedení masa, v současné době nalezneme v různých školách jiné názory. Ve většině převládá maso nekonzumovat, v některých je to pouze doporučeno, nebo povoleno za určitých podmínek. Např. v theravádě, nesmí mnich dopustit, aby bylo zvíře zabito přímo pro něj, pokud ale dostane maso darem jako almužnu, tak to odmítnout nemá.

V tradičních buddhistických zemích spolu s úpadkem Buddhova učení, upadá i dodržování nepožívání masa, stejně je tomu i na západě, kam se buddhismus dostal. Např. japonští zenoví kněží jsou napadáni pro údajné zformalizování tohoto duchovního směru, což lze například vycítit i z japonského zádušního obřadu, jenž se koná ze usmíření zabitého zvířete, nebo za duše usmrcených velryb. Velký zenový mistr Dr. Suzuki ve své knize Řetěz soucitu k tomuto píše:
„Buddhisté zpívají sútry a obětují kadidlo po smrti těchto bytostí, a tvrdí, že tím utišili duše zvířat, které zabili. Mají za to, že tím celou záležitost elegantně skončili. Můžeme to však takhle skončit?... Láska nebo soucit pracuje v srdci všech ve vesmíru. Proč jen člověk používá svou tzv. vědu na to, aby uspokojil své sobecké vášně a pak se pokoušel ospravedlnit své jednání různými pokryteckými způsoby?... Buddhisté se musí snažit učit druhé úctě a soucitu ke všem bytostem soucit je základ jejich náboženství...“

Džinismus
Džinismus představuje jedno ze starobylých indických náboženství. Absolutní nenásilí v myšlení a v praxi – to je ten nejzákladnější princip učení džinismu. Pravdomluvnost, nekradení, rovná práva pro všechny bez ohledu na příslušnost ke kastě, rase, pohlaví, věku a náboženství, soucit a láska ke všem živým bytostem, vegetariánství atd. jsou v podstatě tou samou ukázkou tohoto principu nenásilí. Džinismus pokračuje v tradici 24 Tirthankaras – zkušených kazatelů a svatých učitelů cesty, jež má vést k vykoupení. Posledním a současným Tirthankarou je Pán Mahávíra (zakladatel džinismu), který žil a učil v letech 599 až 527 př. n. l.

Džinismus věří, že nejen člověk a zvířata, ale také půda, voda, vzduch, oheň a rostliny jsou živými a cítícími bytostmi. Pro džinisty představuje hřích „páchání násilí“ i znečišťování či narušování a ničení životního prostředí a působení bolesti. Např. lov je jimi chápán jako jeden ze sedmi závažných přečinů či nectností. To platí pro každého džinistu, ať už pro mnicha nebo laika. Zákaz lovu a pojídání masa patří mezi základní podmínky toho, aby se někdo mohl stát džinistou.

Po tisíce let jsou džinisté vegetariány. Všech 24 svatých učitelů – Tirthankaras či mesiášů – pocházelo z kasty válečníků. Všichni dříve jedli maso, byli profesionálními válečníky. Takže co se pak s nimi stalo? Byla to právě meditace, která zcela převrátila jejich smýšlení a pohled na svět. Díky meditaci začali rozvíjet lásku vůči životu. Stali se součástí jednoho celku. Vegetariánství tak sehrálo malou roli ve významné revoluci.

Džinisté dokonce přecezují pitnou vodu pro odstranění drobných živočichů, a někteří mniši nosí přes ústa kus látky a zametají před sebou při chůzi nebo před usednutím zametají jen proto, aby neusmrtili ani toho nejmenšího tvora.

"Hinduismus"
Naukové systémy Indie obsahují ve védských písmech doporučení a předpisy ohledně vegetariánství. Všechny živé bytosti jsou brány, jako nesmrtelné duše uzavřené v těle. Duše v nižší než lidské formě života, automaticky přechází do vyššího druhu, než dospěje do těla lidského. Zabitím zvířete by se tento postup zmařil. Díky této tezi, mají být všechny formy života respektovány. Najdeme zde důležité přikázání nezbavovat žádné zvíře zbytečně života, toto přikázání se promítlo i do pozdějšího buddhismu.

Samozřejmě všichni hinduističtí duchovní učitelé se stravovali vegetariánsky a ještě v době prosperity Védské kultury (asi před 5000 lety), bylo v Indii vegetariánství tak běžné, že pro něj neexistoval ani speciální výraz.

Ve védách a upanišadách starých tisíce let nalezneme mimo jiné tuto zmínky o masu:
„Maso nikdy nelze získat bez ubližování stvořením, a ubližování cítícím bytostem porušuje nebeské blaho; proto je třeba odmítnout jedení masa…Je třeba pamatovat na odporný původ masa, a na krutost věznění a porážení bytostí,obdařených tělem… Každý, kdo dovoluje zabíjení zvířat, kdo je zabijí,kupuje, prodává, čtvrtí, vaří, podává a jí - každý z nich je vrah zvířat…"

Zde je jasně definováno, že ne pouze vykonavatel smrti zvířete je za ní zodpovědný!

Védy obsahují i pokyny pro ty lidi, kteří se pojídání masa nedokážou vzdát, nicméně součástí oběti je i prohlášení: Nyní Tě zabíjím, ale v dalším životě můžeš Ty zabít mě. Inteligentnímu člověku by mohlo dojít, že to asi není úplně nejlepší způsob stravování.

Často jsou Védám rovněž vyčítány zvířecí oběti a v rámci jejich popisů schvalováno zabíjení zvířat. Nicméně tyto oběti byly ve skutečnosti oběti, které daným duším ve zvířecích tělech zajišťovaly dobré zrození v příštím životě a další milosti. V žádném případě se nejedná o ospravedlnění k otevírání jatek ve jménu Védských obětí, ale o dlouhý a náročný proces, který mohli vést jen kvalifikované kněží, v současném věku Kali je však zakázán, jelikož takto kvalifikovaní kněží se již běžně nevyskytují.

Další věcí, která je Védám vytýkána je lov. Ano, Védská literatura obsahuje popisy lovu, ale tento lov sloužil jen k udržování stavů a ekologické rovnováhy, například aby se nepřemnožili tygři a nezačali útočit na lidi, či aby nějací býložravci nesežraly všechnu zeleň v okolí, nikdy se však nezabíjelo pro maso. Kůže zabitých zvířat však využita byla, což je logické, když už někoho zabiji či nalezne mrtvolu, tak proč zbytečně plýtvat zdroji. Tygří kůže se využívala i při meditacích v lese, protože odpuzovala hady a jiné predátory.

Rovněž je povoleno v případě potřeby zabíjet různé parazity jako jsou komáři či červi a podobně, nemělo by se to však činit s nenávistným vědomím.

Védy jdou však ještě dál. Podle Véd je špatné zabít i rostlinu, tedy například ty rostliny, které před jejich konzumací musíš defakto zabít (Například mrkev, španát, brambory atd. ) .
Avšak Kršna v Bhagavad gítě (9.26) říká: "Obětuje-li Mi někdo s láskou a oddaností lístek, květ, ovoce nebo vodu, přijmu to."
A jelikož On je Pánem karmy, tak se na něj zákony karmy nevztahují a jelikož je Absolutní, je s jídlem v Absolutním smyslu totožný a zároveň jakýkoliv jeho smysl může plnit funkci kteréhokoliv dalšího smyslu - může tedy například jíst očima, takže se konzistence jídla na první pohled nezmění, ale jelikož již ho ochutnal Nejvyšší Pán a vzal na sebe jeho karmu, tak se pokládá za zbytek po Něm, který se nazývá prasadam (v překladu "milost" ) a jeho přijímání je velice příznivé a člověk tím nezískává karmická pouta.

V současnosti se v Indii k laktovegetariánství hlásí cca 40% lidí, což činí celkem 70% z odhadovaného celkového počtu vegetariánů ve světě.

„Vegetariánství je kořenem k lidskosti“ řekl Tolstoj (více o výrocích slavných vegetariánů ZDE) a já si myslím že lidskost by měla být kořenem náboženství...


Rizika spojená s vegetariánstvím:
"Správně provozované vegetariánství pokrývá vše, co dítě i dospělý pro svou zdravou výživu potřebují. Na druhou stranu - k nedostatku živin může vést nedostatečná výživa jakéhokoliv typu. Při nesprávně aplikované vegetariánské stravě mohou teoreticky chybět bílkoviny, železo, vitamín D, vitamín B12, vápník, jód a omega 3 mastné kyseliny." říká odbornice na výživu Margit Slimáková.

Bílkoviny
Ve skutečnosti je ovšem nedostatek bílkovin u vegetariánů spíše mýtem než skutečností. Běžně se stravující lidé totiž většinou přijímají nadbytek bílkovin a podle některých studií totéž platí i u mnoha vegetariánů. Bílkoviny jsou bohatě zastoupeny i v mnoha rostlinných zdrojích. Příklad: Pouhé dvě lžíce ořechového másla představují jednu porci bílkovin. Případně je možno záměrně konzumovat větší množství potravin bohatých na bílkoviny, které v dnešní době není problém sehnat. Nějaký ten seznam je k dispozici například ZDE.

Železo
Je pravdou, že železo z rostlinných zdrojů je hůře využitelné, ale jeho vstřebávání je významně zvýšeno při současném příjmu vitamínu C. Zde mají vegetariáni výhodu, vegetariánská strava díky vysokému obsahu zeleniny a ovoce totiž zpravidla obsahuje mnohem více vitamínu C a flavonoidů podporujících vstřebávání železa ze stravy.

Vitamín D
Vegetariáni ho získávají naprosto stejně jako masem se stravující populace, a to díky slunečnímu záření (K produkci doporučenné denní dávky stačí slunci vystavit ruce a tvář na 20 minut v době, kdy je slunce stále alespoň 40° nad horizontem [stín by neměl být o mnoho delší než jste vy.] Lidé tmavé pleti potřebují dvakrát až třikrát delší dobu.) nebo z tzv. fortifikovaných potravin, tj. potravin uměle obohacených biologicky důležitými látkami. K takovým patří i dnešní kravské mléko. Vegani, kteří nepřijímají ani mléčné výrobky, zařazují jiné fortifikované potraviny, např. některá sójová mléka.

Vitamín B12
Běžně je přítomen ve všech živočišných potravinách. Jeho nedostatek proto hrozí pouze při nejstriktnější formě vegetariánství - veganství či frutariánství. V tomto případě se většinou opět řeší příjmem fortifikovaných potravin, zejména speciálních müsli směsí, nebo užíváním potravinových doplňků, jako je například tento, vyskytuje se také v malé míře v mořských řasách, ve zkvašených potravinách a v jisté míře ho produkují střevní bakterie.

Vápník
Je běžně přítomen v mnoha rostlinných potravinách (brokolice, mandle, karob atd.), z nichž je i dobře využitelný. Jeho nedostatek u vegetariánů je opět spíše mýtem.
Naopak některé látky obsažené v mase zpomalují vstřebávání vápníku a proto je to víceméně viceversa.

Jód
Jód se do rostlin dostává z půdy, v některých zemích je jeho obsah vcelku vysoký, nicméně zrovna Čechy mezi tyto země nepatří.
Jód do určité míry obsahuje i mléko, ale zase se to liší země od země a mlékárna od mlékárny podle toho, čím jsou krávy krmeny.
Vhodným veganským zdrojem jódu jsou mořské řasy. Ačkoli je velmi jednoduché zajistit si dostatečný příjem jódu konzumací mořských řas, je třeba brát v úvahu riziko jeho nadměrného příjmu, které může u některých jedinců způsobit podobné problémy jako jeho nedostatečný příjem (a to zvláště u jedinců, kteří se snaží napravit příjem jódu jeho vysokými dávkami poté, co dlouho přijímali jeho malé množství). Nejlepší volbou je tedy jíst pravidelně malá množství mořské řasy kelp, která má konsistentní obsah jódu.

Omega 3 mastné kyseliny
Jejich případný nedostatek lze považovat za největší riziko vegetariánské stravy. Je ovšem zároveň faktem, že i mnoho nevegetariánů přijímá těchto tuků nedostatek. Omega 3 mastné kyseliny se nacházejí především v tučných rybách. Pro vegetariány jsou hlavnímu zdroji vlašské ořechy, konopná a lněná semínka a také všechny oleje s těmito kyselinami.

Více podrobnějších informací můžete najít například na této stránce.


Vegetariánství a sport
Zda vůbec můžeme tvrdě pracovat, sportovat nebo dokonce souložit. V obecném povědomí je vegetarián vyhublý pojídač salátů a vegan je úplná rarita, kterou nikdo neviděl a nebo naopak dotyčný "zná mnoho lidí co jim ve-getariánství nebo veganství zničilo zdraví".
A přitom od vzniku novodobého sportování hrají vegetariáni vedoucí roli ve sportu. Pochopitelně mám na mysli novodobou olympijskou tradici a nikoli "sporty" typu lov, rybolov, dostihy či býčí zápasy, u kterých každému musí být jasné, že toto nejsou sporty ale krutá zábava pro lidi necitlivé ke zvířatům.
Vegetariáni se sportu věnovali od jeho znovuzrození v 19. století. Například již v 1888 vznikl v Británii Vegetarian Cycling and Athletic Club, první vegetariánský sportovní klub na světě. Jeho členové vítězili na mnoha závodech v Evropě a vytvářeli první sportovní rekordy.
Vegetariáni tehdy excelovali nejen v cyklistice, vytrvalostních závodech a atletice, bratři Baconovi z Velké Británie vynikali v zápase a v boxu. Jeden z důvodů, proč vegetariáni vítězili bylo mnohem větší povědomí o zdravé výživě mezi nimi než mezi ostatními sportovci.
U nás představoval spojení sportu a vege-tariánství Miroslav Tyrš, zakladatel Sokola. Jak později vzpomínala jeho manželka, mezi svými "pivamilnými" kolegy ze Sokola ovšem s vegetariánstvím a hlavně abstinencí poněkud narazil. Škoda, Tyršovi samotnému prý vegetariánství svědčilo náramně.
Na začátku 20. století vynikal v Evropě z českých sportovců Emerich Rath. Byl velice všestranný, vítězil jak ve vytrvalostních sportech jako byly tehdy oblíbené pochody se zátěží a dlouhé běhy (zatímco jiní závodníci se během nich osvěžovali brandy a hovězím, Rath jedl sušené ovoce a popíjel vinný mošt, aby pak své soupeře viděl kolabující v příkopech u silnice), vynikal i ve vodních a lyžařských sportech i v boxu. V roce 1912 se stal dokonce mistrem Německa v boxu. Reprezentoval nás i dvakrát na Olympijských hrách, v roce 1908 a 1912.

Za to, že byl zapomenut "vděčíme" minulému režimu a jeho snaze vyzdvihovat pouze pozdější sportovce placené komunistickou stranou a armádou.
Ve stejné době kdy na počátku minulého století Rath vítězil v Evropě, australská plavkyně Annette Kellerman lámala rekordy v plavání na druhém konci světa. A dařilo se jí i zlomit hloupé předsudky přikazující ženám koupat se v nepraktických šatech a kalhotách, i když v roce 1907 byla v Bostonu zatčena za veřejné pohoršení - plavání v "nemravném" jednodílném přiléhavém plaveckém oděvu. Pokud se vrátíme k Olympiádě, málokdo by neznal jméno Paavo Nurmi. Tento finský vegetarián získal v letech 1920-1928 celkem 9 zlatých olympijských medailí a nespočet dalších cen.
Na olympijských hrách v Melbourne v r. 1956 a v Římě v roce 1960 způsobil velký poprask plavec Murray Rose. Byl totiž vegetariánem od narození (a vegetariánem byl už i jeho dědeček) a byl jedním z nejmladších olympijských vítězů. Během své skvělé kariéry zdolal 15 světových rekordů.
9 zlatých olympijských medailí získal v běhu Carl Lewis, který byl dokonce vegan.

Významných výsledků dosáhl i běžec Edwin Moses, který se i zasadil o důkladné antidopingové testy a propagoval čistý sport bez dopingu. Tenistka Martina Navrátilová byla během své kariéry vegetariánka a další známá tenistka Billy-Jean King rovněž.
Britský cyklista Sean Yates vítězil v 80. letech minulého století v Tour de France i ve španělské Vueltě. Z českých vegetariánských sportovců dnes vyniká v cyklistice Jan Kunta, který dokázal zvítězit v mnoha závodech a dokazuje, že vegetariánská strava je pro sportovce vhodnou pohonnou hmotou. Na minulé zimní olympiádě závodil i kanadský vegan, rychlobruslař J. Guilmette.
A nesmíme zapomenout ani na siláky mezi vegetariány. Mezi významné vegetariánské sportovce patří například i Peter Hussing, německý šampion v boxu, kulturisté s tituly Mr. Universe a Mr. World jako byli Bill Pearl nebo Andreas Cahling.
Extrémní vytrvalostní sporty, jako je triathlon, Ironman nebo ultramaraton jsou také doménou vegetariánů a veganů, ať už je to Dave Scott, Ruth Heidrich nebo český mistr Jaroslav Kocourek. V těchto extrémních sportech se i většina ostatních sportovců stravuje více či méně vegetariánsky a vegansky.

A pak že vegetariáni nejsou schopni pořádných výkonů!

Koneckonců i Ardžuna, nejlepší z bojovníků z Mahábháraty, který na Kurukšétře porazil mnohé soky byl vegetarián. Very Happy

Zde jsou nějaká tématická videa:
,



ZDE je odkaz na hezky zpracovanou českou stránku s touto tématikou.


Mnoho slavných osobností se stravovalo či stravuje vegetariánsky:


Slavné současné celebrity:

Pamela Anderson
Je vegetariánkou, zastává se práv zvířat a je aktivní člen PETA, zúčasnila se mnoha akcí na podporu zvířat.
Stala se vegetariánkou v období dospívání, když její otec domů přitáhl uloveného jelena.


Alicia Silverstone
Je 10let vegankou, členkou PETA a pomáhá při různých akcích.


Paul McCartney
Vegetarián přes 30let.
Stal se jím, když byl rybařit a měl zabít rybu. Tehdy mu došlo, co vlastně provádí.


Gwyneth Paltrow
Herečka známá svým zeleným životním stylem a zájmem o yógu.


Moby
Známý zpěvák, který je veganem skoro 20let.


Daryl Hannah
Je vegetariánkou od 11ti let.


Hayden Panettiere
Známá herečka ze seirálu Heroes. V soukromém životě je také hrdinkou - snaží se zabránit lovu velryb a delfínů.


Woody Harrelson
Známý herec, raw vegan a aktivista.


Bill Clinton
Ačkoliv dříve měl maso rád, od roku 2004 po srdečním onemocnění dodržuje veganskou dietu.


Natalie Portman
Světoznámá herečka. 20 let vegetariánka a nyní veganská aktivistka.


Mike Tyson
Vegan a světový šampion v boxu.


Tobey Maguire
Vegetariánská celebrita roku 2002.


Brad Pitt
Dlouholetý vegetarián.

A mnozí další!

Citáty slavných osobností:
Osvětim začíná tam, kde člověk stojí na jatkách a pomyslí si - vždyť jsou to jen zvířata.
Theodor Wiesengrund Adorno, filosof

Otázkou není: Jsou schopna myslet, ani jsou schopna mluvit, ale jsou schopna trpět?
Jeremy Bentham

Snad jednou nadejde den, kdy i zbytku živoucího stvoření budou vrácena práva, která mu mohla býti odňata pouze tyranií. Francouzi již prokázali, že tmavá barva kůže není žádným důvodem k tomu, aby byla lidská bytost ponechána bez ochrany svévoli kdejakého trýznitele. Snad si jednoho dne nakonec uvědomíme, že ani počet nohou, ochlupenost pokožky nebo zakončení os sacrum nejsou dostatečným důvodem k tomu, abychom témuž osudu ponechali kteroukoli citlivou bytost. Neboť podle jakého jiného znaku bychom měli načrtnout hraniční čáru? Měla by to být schopnost uvažovat, nebo snad schopnost hovořit? Dospělý pes nebo dospělý kůň jsou mimo jakoukoli pochybnost mnohem rozumnější i mnohem společenštější než novorozenec starý jeden den, jeden týden, či dokonce jeden měsíc. Ale i za předpokladu, že by tomu bylo jinak, změnilo by se na věci něco?
Jeremy Bentham

Vegetariánství je způsob života, ke kterému bychom všichni měli směřovat. Kvůli vlastnímu ekonomickému přežití, kvůli fyzické pohodě a zdraví a kvůli ochraně duchovních hodnot.
Thomas Berry, teolog

Lidé, kteří jedí maso jsou odpovědní za všechno utrpení pramenící z jedení masa. Toto utrpení je způsobeno tím, že užíváme cítící bytosti jako potravu. Jsou odpovědni za všechny hrůzy a mučivý strach, který musí ta nešťastná stvoření prožívat, jen aby uspokojila lidské chutě...Všechno utrpení je zaznamenáváno jako důkaz proti lidstvu; překáží a zdržuje rozvoj člověka.
Annie Besant, ang. filosofka, humanistka a soc. reformátorka

"Zvířata - jak zoufale brání svá žalostná těla, která pro nás jsou jen pouhým obědem, ale pro ně je to samotný život."
T. Casey Brennan

Z obavy před tím, aby neuvedl živé bytosti do stavu smrtelného strachu, nechť bódhisattva, praktikující dosažení soucitu, se zdržuje jedení masa.
Buddha

To, že jsem se stal vegetariánem, byla jedna z nejlepších věcí, které jsem v životě udělal.
Jan Burian

Držet si zvíře, abych ho mohl sníst, to je zrada.
Edward Carpenter, dramatik

Jak dlouho trvalo, než se odbouralo otroctví, které dlouhý čas "civilizovaný" svět přijímal jako něco zcela samozřejmého. Myslím, že stejně tomu bude s pojídáním zvířat.
Linda McCartney

Kdyby jatka měla stěny ze skla, každý by byl vegetarián.
Paul McCartney

Jsem přesvědčen, že společnost se jednou bude ohlížet zpět na lidskou aroganci a krutost vůči zvířatům se stejným děsem a nechápavostí, kterou dnes vyhrazujeme zvěrstvům spáchaným na lidských bytostech.
otec John Dear, S.J.

Cožpak nemáme potraviny bez krveprolévání? Cožpak to neznamená, posilovat lidi ke krutosti, když se jim povolí vrážet zvířatům nůž do srdce?
Denis Diderot, filosof, spisovatel

Stejně dobře, jako jíme zvířecí těla, bychom mohli jíst i lidská.
Diogenes

Jsem vegetarián a zásadně odmítám alkohol z důvodů, abych mohl co nejvíce využít svůj mozek.
Thomas Alva Edison, fyzik

Nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu.
Albert Einstein, fyzik

Je smutné vidět, že vegetariánský způsob života by svým čistě fyzikálním účinkem na lidskou povahu nanejvýš pozitivně ovlivnil velkou část lidstva.
Albert Einstein, fyzik

Právě jsi dojedl oběd; jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluviník.
Ralph Waldo Emerson

Bůh si přeje, abychom byli oporou zvířat, potřebují-li pomoc. Každá bytost v nouzi má stejné právo na ochranu.
František z Assisi

Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty
Mahátmá Gándhí, státník a politik

Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky.
Mahátmá Gándhí

Jediný způsob, jak žít, je nechat žít.
Mahátmá Gándhí

Jako obyvatelé této planety máme povinnost chovat se laskavě, s milostí a láskou ke všem druhům živých bytostí. Bolest, kterou trpí zvířata kvůli lidské krutosti, je nad lidské chápání. Prosím vás, pomozte skoncovat s tímto šílenstvím!
Richard Gere

Nejprve bylo nutné civilizovat vztah člověka k člověku. Nyní je nutné civilizovat vztah člověka k přírodě a zvířatům.
Viktor Hugo, básník, dramatik

Pokud Vám nějaký "odborník" bude tvrdit, že vegetariánství poškozuje zdraví, tak vám buď záměrně lže nebo je natolik hloupý, že nikdy ani nepřemýšlel o obsahu desítky let trvajících výzkumů, pokud je vůbec četl.
Dr.Tomáš Husák

A maso zabitých zvířat v jeho těle se stane jeho vlastním hrobem. Protože, pravím vám, kdo zabíjí, zabíjí sama sebe a kdokoli jí těla zabitých zvířat, jí tělo smrti
Ježíš (z esejského Evangelia míru)

Teď už se na tebe mohu dívat klidně; už tě nejím (při pohledu na rybu v akváriu).
Franz Kafka

Naši vnuci se nás jednoho dne zeptají: Kde jsi byl při holocaustu zvířat? Co jsi udělal proti těmto strašným zločinům? Po druhé již nebudeme moci přijít se stejnou výmluvou, že jsme o tom nevěděli.
Helmut Kaplan

Sto let po osvobození černochů představovala myšlenka osvobození zvířat znovuzrození ideálu svobody, rovnosti a bratrství. S úžasem jsme si uvědomili, že zvířata, která jsme po generace vnímali spolu s nerosty a stromy jako inventář světa, jsou naši bližní, človíčkové v kožíškách.
Erazim Kohák, filosof

Skutečná morální zkouška lidstva, zkouška, jež je základem všeho ostatního, je právě vztah k těm, kteří jsou odkázáni na naši milost - ke zvířatům. Na tomto poli lidstvo utrpělo úplnou porážku, tak velikou, že všechny ostatní pramení z ní.
Milan Kundera

Přijde čas, kdy lidé budou cítit takový odpor k masu zvířat, jaký cítí k masu lidskému.
Lamartine

Kdyby se jednoho dne stal obecným názor, že se lze obejít bez masitých jídel, přineslo by to nejen velkou ekonomickou revoluci, ale i mravní pokrok.
hrabě Maurice Maeterlin, belgický dramatik, esejista a básník

Zvířata na jatkách celým svým chováním ukazují, že cítí blízkost smrti a prožívají hrůzu této chvíle. Padají ve smrtelném úleku na kolena chvějíce se celým tělem, oblévána smrtelným potem strachu. Některá křičí přerývaným lkajícím hlasem. Pro lidi, kteří nemají potlačený soucit, je otřesné dívat se na hrůzu, která se zračí v jejich očích, vyjadřující prosbu o slitování. Avšak peklo těch zvířat začíná již v okamžiku určení na jatka, hladovění a transportu pod ukrutnou vládou lidí zbavených všech humánních citů, kteří s nimi zacházejí jen jako se zbožím.
J. Maszenke-Knape

Máme-li jistotu, že určitá praxe způsobuje mnohem více utrpení zvířeti, než poskytuje užitku člověku, je to praxe morální nebo nemorální? A jestliže se lide nevynoří z bahna egoismu a jednostranně neodpoví "NE", pak ať je navždy prokleta morálka založená na užitku.
John Stuart Mill

Kdyby musel moderní vzdělanec sám zabíjet zvířata sloužící mu za potravu, stoupl by nesmírně počet vegetariánů.
Christian Morgenstern

Údolí celého světa plná lásky by byla zapotřebí k tomu, abychom zaplatili zvířatům za jejich služby a zásluhy.
Christian Morgenstern

Chraňte se poskvrňovat svá těla, vy smrtelní lidé, hanebným jídlem! Je obilí tady a ovoce stromů, větve k zemi jež sklání, jsou hrozny zde bujného vína, jsou zde plodiny sladké a ty, jež na ohni péci, ve vodě vařit možno. Vždyť vám nikdo nebere mléko, nebere sladký med, jenž voní mateřídouškou. Štědrá rodička země vám bohatství dává i pokrm, bez vraždy, bez všeho krveprolití. Cožpak nemůže člověk, leč záhubou jiného tvora ukojit hlad žaludku?
Publius Ovidius Naso

V jaké to špatné zvyky se uvádí, jak se to chystá nezbožně na lidskou krev, kdo ocelí telátku hrdlo protíná, může to bučení snést, jsa nepohnut v srdci, anebo kdo je s to, by vraždil kůzle, jež kvílí tak jak malé dítě, či pernatce požívat může, kterého sám dřív krmil! Jak blízko má takový člověk k plné, skutečné vraždě!
Publius Ovidius Naso

Nechci požívat obavy a strach a chci se vyhnout pomstě zvířat.
Volker Elis Pilgrim, spisovatel

Odkud to přišlo, že vás jakási dravost a šílenství v této šťastné době vede k tomu, že se špiníte krví, ačkoliv máte tolik jiných způsobů obživy? Proč popíráte, že vás země dokáže uživit? Nestydíte se přilévat k plodům země krev a zabíjení?
Plútarchos

Silně vyzařující místa hrůzy jsou jatka, kolem nichž je hrůzná aura. Zvířata s důvěřivýma dětskýma očima a měkkými čumáčky, ty. všechny mají strach v krvavém prostředí jatek.
Hermann Popken

Celostný pohled na život nám odhaluje vztah mezi potravou daného jedince a jeho chováním k jiným a cestou rozumové dedukce, která není fantazií. Můžeme přijít k poznatku, že jediným způsobem, jak uniknout vodíkové pumě je útěk před mentalitou, která pumu vymyslela a jediným takového útěku je pěstování úcty ke všemu životu, k životu ve všech podobách a ve všech podmínkách. je to pouze jiný výraz pro vegetariánství.
Dr. Radžendra Prasád, první president indické republiky

Nedovoluj svým dětem zabíjet hmyz; tím začíná vraždění lidí.
Pythagoras

Krutost ke zvířatům a lhostejnost k jejich utrpení je nejhorší hřích člověka. To je základ lidské zkaženosti. Nikdy jsem nedokázal myslet na tato miliony trpěná a snášená muka, aniž by mě to nestísňovalo. Když je člověk původcem tolikého utrpení, jaké má právo si stěžovat, když se sám souží?
Romain Rolland, fr. spisovatel

Jedním z důvodů, že masitá strava neodpovídá člověku, je lhostejnost, jakou projevují děti vůči ní a chuť, jakou mají na zeleninu, mléčné výrobky a ovoce.
Jean Jacques Rousseau

Pozvete hezkou dívku na večeři a objednáte jí šunkový sendvič! Házení perel sviním je příslovečnou hloupostí. Ale jak nazvat házení sviní perlám?
Henry S. Salt

Mohu říci, že nejpotřebnějším vědeckým kursem pro členy etických svazů byla by návštěva jatek.
Henry S. Salt

Jestliže jsou pythagorejské zásady zdržování se masa správné, napomáhají nevinnému životu. Jestliže nejsou správné, učí nás alespoň šetřit život. A jestliže se zbavím své ukrutnosti, není to vůbec žádná ztráta.
Seneca

Když chce člověk zabít tygra, nazýváme to sportem, když chce tygr zabít člověka, říkáme tomu krutost.
George Bernard Shaw

Nedokážu si představit, že by se mé tělo stalo pohřebištěm jiných tvorů.
George Bernard Shaw

Zvyk lidi smíří s jakoukoli krutostí a móda je přivede k osvojení si jakýchkoli zvyků.
George Bernard Shaw

Proč bych se vám měl zpovídat z toho, že se správně živím? Kdybych se cpal pečenými těly zvířat, měli byste důvod ptát se mě, proč to dělám. Zvířata jsou mí přátelé a já své přátele nejím!
George Bernard Shaw

Svět není žádný šmejd a zvířata nejsou žádná surovina k našemu zneužití. Ne smilování, ale spravedlnost dlužíme zvířatům.
Arthur Schopenhauer, filozof

Teprve až lidem dojde ona prostá, nad všechny pochybnosti povznesená pravda, že zvířata jsou v podstatě totéž, co my, přestanou být zvířata tvorové bez práv a nebudou vydána zlovůli a ukrutnosti každého kluka. Pak nebude též dovoleno každému špatnému lékaři, aby zkoušel kdejaký dobrodružný rozmar své nevědomosti nejkrutějšími mukami nesčetných zvířat, jako se to děje dnes.
Arthur Schopenhauer

Nikdo ať se nevyhýbá odpovědnosti. Protože zacházíme tak zle se zvířaty, protože křik žíznivého dobytka z železničních vagonů nikdo neslyší, protože je na jatkách tolik surovosti, protože v našich kuchyních tak mnoho zvířat umírá strašlivou smrtí z nešikovných rukou, protože zvířatům způsobují nevýslovné utrpení lidé bez citu, protože se zvířata stávají objekty surových dětských her, jsme my všichni vinni a musíme nést znamení této viny.
Albert Schweitzer, slavný lékař, misionář, teolog a muzikolog

Skutečnost, že zvířata byla používána k vědeckým pokusům, při kterých tolik vytrpěla, a při kterých tolik pomohla trpícím lidem, vytvořila nový výjimečný solidární vztah mezi člověkem a zvířaty. Jeho výsledkem je naše povinnost konat tolik dobra, kolik je možné vůči všem bytostem za všech okolností. Když pomáhám nějaké mouše z jejího trápení, snažím se pouze zbavit se části viny, která na mě spočívá za všechny zločiny proti zvířatům.
Albert Schweitzer

Někdo kdo si zvykl pokládat život nějaké živé bytosti jako bezcenný je v nebezpečí přicházet s nápadem bezcenných lidských bytostí.
Albert Schweitzer

Být vegetariánem, znamená odpor vůči dnešnímu stavu světa, vůči hladu, krutosti, mrhání, válce. Proti tomu je nutné něco podniknout. Má odpověď se jmenuje: vegetariánství.
Issac Bashevis Singer, spisovatel

Když se jedná o zvířata, stane se každý náckem. Pro zvířata je Treblinka každodenností.
Issac Bashevis Singer

Na jatkách se uřezávají hlavy zvířat, z trupů se stahuje kůže, pářou se břicha. Jak dlouho se ještě bude Bůh dívat na tohle vaše strašné peklo a mlčet? Proč potřebujete tento oceán krve a masa, jehož puch se šíří po celém vašem vesmíru?
Isaac Bashevis Singer

Vegetariánství s sebou nese nový vztah k potravě, rostlinám i přírodě. Maso poskvrňuje naše jídlo. Ať to jakkoliv skrýváme, hlavní chod našeho jídla k nám přišel ze zkrvavených jatek. Po jídle zatěžuje naše žaludky, blokuje trávení, dokud je po pár dnech s námahou nevyloučíme. Jíme-li rostliny, dostává se jídlu nové kvality. Bereme si z půdy potravu, která je pro nás připravená, a nemusíme s ní, když si ji bereme, zápasit.
Peter Singer, filosof

Odborníci ve výživě už dlouho nediskutují o tom, je-li maso pro výživu podstatné. Shodují se v tom, že není. Mají-li dnes lidé běžně pochybnosti, že se bez masa neobejdou, vyvěrají tyto pochybnosti z neznalosti.
Peter Singer

Proč vám působí bolest, vidíte-li, jak je bezbranné zvíře vedeno na porážku? Protože v hloubi duše cítíte, jak kruté a nespravedlivé je zabít tvora bezbranného a nevinného. Spolehněte se na popud svého srdce a přestaňte podporovat vraždění nevinných tím, že se zřeknete masitých pokrmů.
P. B. Struve, filosof, politik, ekonom

Povídá mi jeden farmář: „Nemůžete přece žít jen z rostlinné stravy, ta nedodává nic, z čeho se utvářejí kosti.“ A sám nábožně tráví část dne tím, že zásobuje svou tělesnou soustavu látkami potřebnými pro stavbu kostí; a jak tak povídá, kráčí za svými voly, kteří se svými z rostlinek vybudovanými kostmi vláčí přes všechny překážky jeho nemotorný pluh i jeho samého.
Henry David Thoreau

Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná.
L. N. Tolstoj

Masožerství dalo by se prominout, pokud by bylo podepřeno rozumnými důvody. Ale těchto není. Je to zlá záležitost, nemající v našich dobách nijakého opodstatnění.
L. N. Tolstoj

Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností?
L. N. Tolstoj

"Nezabíjej" nevztahuje se jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji.
L. N. Tolstoj

Vpravdě je člověk králem zvířat, neboť je svou brutalitou předčí. Žijeme ze smrti druhých. Jsme chodící hřbitovy!
Leonardo da Vinci

V mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí.
Leonardo da Vinci

Zvířata jsou na světě ze svých vlastních důvodů. Nebyla stvořena pro lidi, stejně jako černí nebyli stvořeni pro bílé a ženy pro muže.
Alice Walker, držitelka Pulitzerovy ceny

Před mnoha lety jsem zjistil o hamburgerech něco, co mě opravdu znechutilo. Možná to nevíte, tak doufám, že vám z toho nebude zle, ale ukázalo se, že hamburgery jsou vyráběny z mrtvých krav. Nedělám si legraci. Nemusím říkat, že jakmile jsem to zjistil, přestal jsem jíst maso úplně.
Weird Al Yankovic, zpěvák, muzikant, komik

Video:




A ještě nějaký nesetříděný seznam:
Zarathuštra, Seneca, Ovidius, Sokrates, Platón, Pythagoras, Hippokrates, Plutarchos, Porfyrios, Hérakleitos, Diogenes, Vergilius,
Origenes, Spinoza, Chryzostom, Tertullianus, Buddha, Akbar Veliký, Klement Alexandrijský, Ašóka, František z Assisi, Leonardo da Vinci,
Isaak Newton, Blaise Pascal, Shakespeare, Goethe, Friedrich von Schiller, Friedrich Nietsche, Richard Wagner, Henry Salt,
Henrik Ibsen, Rousseau, Shelley, I.B.Singer, Wells, Tolstoj, Romain Rolland, Voltaire, Alexander Pope, Dalajláma,
Mahátmá Gándhí, Benjamin Franklin, Abraham Lincoln, Edison, Henry Ford, Charles Darwin, Thoreau, Maxim Gorkij, John Milton,
Byron, Ludwig Zamenhof, Emerson, Mark Twain, Franz Kafka, Miroslav Tyrš, Shaw, Albert Schweitzer, Arthur Schopenhauer, Albert Einstein, Jack London, Thákur, Morgenstern, Paul McCartney, George Harrison, Donovan, Sting, Bryan Adams, Kate Bush, Brigitte Bardot, Kim Basinger, Daryl Hannah, Woody Harrelson, Carl Levis, Edwin Moses, Paavo Nurmi, Dave Scott, Christine Barrett, Martina Navrátilová, Roy Hilligan, Murray Rose, Bill Pickering, Twiggy, Tatjana Patitzová, Jana Kratochvílová, Zuzana Bubílková, Eva Vejmělková, Robo Grigorov a mnoho jiných.


A pokud Vám tyto argumenty stále nepostačují, možná Vás přesvědčí tento člověk a jeho výborná přednáška:
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://quality-of-goodness.my-goo.com
 
1. ze 4 zásad: VEGETARIÁNSTVÍ
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
KVALITA DOBRA / QUALITY OF GOODNESS :: Věrouka / Doctrine :: Pilíře duchovního života / Pillars of the spiritual life-
Přejdi na: